Čtvrteční večer (26.4.2018) festivalu Bluestracje 2018 v polském měste Chorzów měl v názvu malou přesmyčku ze slavného songu Billie Holliday – Ladies Sing the Blues. Z toho vyplývá, že všechny kapely měly ve svém středu zpěvačky.
Jako první vystoupila Joanna Kaniewska s Around the Blues, druhá Eliza Sicińska a Hot Tamales. Po přestávce pak Natala Abłamowicz s Blues Junkers a na závěr Natalia Kwiatkowska a Cheap Tobacco. Po další krátké přestávce se všichni ještě jednou vrátili, aby v krátkých blocích vyplnili živé vysílání pořadu Bielszy Odcień Bluesa, který Jan Chojnacki uvádí na Polském Radiu 3 každý týden už 43 let. A úplné finále bylo, když si všechny čtyři dámy společně vystřihli krásnou dlouhou verzi I Don’t Know z repertoáru Ruth Brown. To mi ten festival pěkně začal.
Páterní večer (25.4.2018) zahájila dernisáž nádherných fotek Rolling Stones, které v roce 1967 nafotil v Sali Kongresovej ve Warszavě tehdejší dlouholetý „král“ polských hudebních fotografů, Marek Karewicz, m.j. autor stovek a stovek obalů gramofonových desek polských i zahraničních umělců.
Hudebně večer zahájila Lenka Lo Hrůzová (jak jsem tak pochopil, tak před pár lety vyhrála jakousi česko-slovenskou pěveckou soutěž, což jde poněkud mimo mne…) s kapelou Calling Heart. Hlas má teda obrovskej, a za kapelu se taky nemusí stydět, takže první vystoupení na polské scéně nejenom na úrovni, ale i vydařené. No a pak už hvězdy nejenom tohohle večera.
V letošním vydání Ruf’s Blues Caravan je na postu začínající umělkyně Vanja Sky, zatím co další dva sólisté jsou již ostřílenými matadory – Mike Zito a Bernard Allison. Oba už jsem viděl, Bernarda už snad třikrát nebo čtyřikrát. Hráli každý sám, v různých kombinacích i všichni najednou, a všechno to bylo výborný.
Na basu tvrdil rytmus Roger Inniss, kterého jsme tady už taky několikrát viděli, jak s Blues Caravan, tak při jiných příležitostech, a bubenika Vanja představila jako Super Mario Bros., což potom oba pánové opravili na Mario Dawson. S Bernardem jsem se pak ještě krátce potkal před hotelem, kde jsem si dával v jednu hodinu noční pivo, a on si vyšel na cigárko, takže jsme chvilku dali řeč o tom, že tady hraje samozřejmě něco jinýho než na svejch koncertech, ale že teda taky dobrý a tak. Hezký to bylo.
V sobotu (29.4.2018) už od rána probíhaly v sále Chorzovského centra kultury zkoušky na podvečerní program, ale jelikož jsme měli poradu či takový pracovní oběd redakce od dvanácti ve Sztygarce, tak jsem šel nejdřív tam. Pak klasicky společné focení, návštěva Gruby bluesa, abychom zjistili, co tam od minule přibylo. A pak už ten soundcheck.
Od pěti vernisáž fotek, tři týdny ukazujících návštěvníkům to nejzajímavější z předchozích ročníků. A pak už konečně Gala Blues Top 2017. V noci pak afterparty v Szufladě 15, jako obvykle, a na kutě.
Už potřetí byl festival (alespoň v Chorzówě) ukončen lehkou (po)polední snídaní Blues Brunch, spojenou s příjemnou živou hudbou. Tu tentokrát obstaral Gift Musarurwa odkudsi z Afriky, a jeho polští přátelé Moonbeams. A pak už domůůů …
Jindřich Oplt
Máj 2018
