Koncertní cyklus Jarní jazz & bluesové dny přiváží do Valašského Meziříčí pozoruhodné umělce, kteří dovedou osvědčené bluesové postupy interpretovat neotřelými způsoby. Jedním z nich byl 3. února 2019 na Malé scéne za Oponou ve Valašském Meziřící americký zpěvák Big Daddy Wilson, vlastním jménem Wilson Blount, rodák z Edentonu v americké Severní Karolíně. Dalo by se říci, že už jeho původ může být dostatečnou zárukou stylové autenticity. Ale přece jen to je trochu jinak.
Sám Wilson tvrdí, že blues začal poslouchat až v době, kdy se dal do armády a byl odvelen k americkým jednotkám v Německu. Ta hudba ho ovšem oslovila natolik, že začal sám zpívat a skládat písně. V Německu se oženil a rozvinul zde svou muzikantskou kariéru. „Jsem Američan, který blues potkal v Německu. Do té doby jsem vůbec nevěděl, co je blues. Až tady jsem našel tu část mého života, která mi dlouho chyběla,“ shrnul Wilson svou zásadní hudební zkušenost. Blues prostě dávno přesáhlo své původní vymezení a stalo se univerzálním vyjadřovacím prostředkem pro všechny, kdo k němu mají hlubší vztah.
Krátce po padesátce má Wilson poměrně rozsáhlou diskografii, i když kompaktní disky začal vydávat až roku 2004 – tehdy vyšlo album Get On Your Knees And Pray, následované v rychlém sledu dalšími disky, například My Day Will Come nebo Walk A Mile In My Shoes. Ale jak už to u bluesmanů bývá, největší síla jde z Big Daddyho Wilsona na pódiu. Říká sice o sobě, že je velice plachý člověk, ale během vystoupení ve velkém sále Kulturního zařízení ve Valašském Meziříčí na něm rozhodně žádná stydlivost nebyla znát. Na koncertě ho doprovázela parta italských muzikantů: baskytarista Paolo Legramandi, kytarista Cesare Nolli a bubeník Nik Taccori. Sám Wilson, který občas hrává na bicí i kytaru, se tentokrát spoléhal na výborné doprovodné muzikanty a zpěváky – jen ve dvou skladbách se pro zpestření programu chopil samodělné, trochu bizarní jednostrunné kytarky.
Paolo Legramandi a Nik Taccori s Wilsonem spolupracovali už v roce 2015, zúčastnili se jako doprovodní zpěváci nahrávání jeho studiového alba Time. Na nahrávkách Wilsonova alba Neckbone Stew z roku 2017 se mezi jinými muzikanty podstatnou mírou podíleli Paolo Legramandi i Cesare Nolli. A všichni tři plus klávesista a pianista Enzo Messina tvoří doprovodnou kapelu na živém albu Songs From The Road z října 2017.
Základ koncertního repertoáru Big Daddyho Wilsona tvoří původní skladby – píše je hlavně sám zpěvák, ale basista Legramandi a kytarista Nolli se občas uplatňují jako spoluautoři. V závěru vystoupení na Jarních jazz & bluesových dnech zařadili sérii převzatých soulových bluesových skladeb, například In The Midnight Hour od Wilsona Picketta, I Heard It Through The Grapevine od Marvina Gaye, Everyday People od Sly & The Family Stone nebo Sex Machine od Jamese Browna. V rolích hlavních zpěváků se přitom vystřídali všichni členové Wilsonovy kapely.
Jaroslav Riedel
02/2019
