Popa Chubby v Praze

25 Years On The Road

Ted Horowitz slaví, pod jménem Popa Chubby, „25 Years On The Road“. Zhruba po roce a třičtvrtě se tak vrátil do Prahy (a skoro přesně po deseti letech do Rock Café) se svou novou deskou (po které se jmenuje i celá tour) I’m Feelin’ Lucky. O tom, že je to nejspíš pravda svědčilo i to, že s obrovským nasazením a bez sebemnešího oddechu odehrál se zbrusu novou kapelou bez pár minut tříhodinový koncert, ve kterém zazněly jak písničky z nové desky, tak některé starší kousky, a samozřejmě i několik jeho oblíbených coverů, jako Hey Joe, Over the Rainbow či Hallelujah. Taky došlo na muzikantské bitvy, jak s basákem, tak později i s bubeníkem na jeho vlastním hřišti, při kterých se všichni tři převedli opravdu v parádním světle.

Popa-Chubby Popa-Chubby

Moje první setkání s tímhle muzikantem bylo v roce 2 000 ve zlínském klubu Golem (a to jsem měl za sebou shlédnutí přímého přenosu z Rockpalastu ’98 a mnohonásobné sledování videozáznamu téhož), a od té doby jsem ho viděl už několikrát, a mám ho čím dál raději. Takže jsem zůstal až do konce a jenom jsem tak nějak podvědomě registroval, jak mi asi tak odjíždějí poslední vlaky domů, a nakonec utekli na poslední metro i kamarádi, kteří měli auto na Černém Mostě, a na které jsem tak nějak spoléhal, jako na poslední záchranu.

Popa-Chubby Popa-Chubby Popa-Chubby Popa-Chubby

Když bylo po všem, tak jsem si nechal podepsat dvě fotky z minulého vystoupení v LMB a volným krokem vyrazil k nádraží. Cestou jsem si v asijské večerce koupil bagetu a colu, a připravoval se na několik hodin strávených s foťákama na rameni ve společnosti všelikých individuí v Sherwoodu pod Willsonovým nádražím. Nicméně, když jsem se přiblížil na doslech, slyšel jsem jak hlásí že rychlík, kterým jsem původně chtěl jet, odjede od třetího nástupiště (se zhruba hodinovým zpožděním). Takže konec dobrej – všechno dobrý!

Další fotky na mém webu.

Jindřich Oplt
Listopad 2014