Letošní festival European Blues Train 2018 zahájil (pátek 21.9.) v pražském klubu Jazz Dock plzeňský Honza Stehlík a jeho St. Johnny, teda Pavel Plánka na bicí a Zdeněk „Wimpy“ Tichota na basu, a zahráli hlavně věci ze své nové desky Rollin‘ & Ridin‘, což je ryze Honzova autorská záležitost, i když to zní hodně americky.
Po nich nastoupila blonďatá argentinská zpěvačka a kytaristka (údajně taky trumpetistka, ale s tím se tady nepochlubila) Vanesa Harbek se svým triem, ve kterám hrála na bicí Japonka Aine Fujioka, a namísto avizovaného mozambického basisty přijel Stuart Kemp, který sice pochází z německého Aachenu (který leží přímo u belgických a holandských hranic), ale jelikož vystudoval konzervatoř v Maastrichtu, tak to s jeho národností bude možná trochu jinak. Dlužno podotknout, že v současné době všichni žijí v Berlíně. Zahráli sice převážně (pokud ne úplně) převzatý repertoár, včetně těch hodně známejch bluesovejch fláků, ale výborně.
Druhou zastávku evropského bluesového vlaku (sobota 22.9.) v pražském Jazz Docku zahájila zpěvačka a hráčka na foukačku Ivana „Eržika“ Novotná, kdysi Konopásková, která, co se hlasového projevu týče zraje do neuvěřitelných kvalit, s Lady I Triem, což je taková akustičtější verze někdejší kapely Lady I & the Bluesbirds, ve které hrával výborný kytarista Milan Špaček. S původním basákem Mírou Vorlíčkem a novým kytaristou Milošem Svobodou, jenž vyměnil Stratocastera za akustický kytary, hrajou fakt skvěle, převážně původní repertoár.
O hlavní část večera se postarali další staří známí – Jesse Ballard a Joe Kučera, kteří si tentokrát z Berlína přivezli skvělého pianistu Stephana Hoppeho, se kterým v první části svého vystoupení vzdali poctu Ray Charlesovi (Jesse na rozdíl od spousty muzikantů a jinejch kumštýřů, kteří se v poslední době stahují do Berlína odtamtud utekl… údajně proto, že už neměl kde zaparkovat :-) Jelikož jsem Jesseho s Joem viděl už několikrát, tak mi to k nim pořád nějak nepasovalo, ale bylo to nádherný. Ve druhé části zřejmě hráli svůj obvyklejší repertoár, ale to já už jsem seděl v posledním vlaku domů, takže nemohu sloužit.
Jindřich Oplt
Říjen 2018
