Samantha Fish (37) se vypracovala mezi nejvíce sledované a ceněné osobnosti moderního blues rocku. Řadí se ke hvězdám jako Joe Bonamassa nebo „Kingfish“ Ingram. Získala obdiv Buddy Guye. Vychází ze zvukové zkoušky a v civilním oděvu a účesu by ji člověk ani nepoznal. Rozhodně není žádná „papírová panenka“. „Ano, podepíšu se vám, ale hlavně mne nefoťte. Ještě jsem se neudělala, víte, co myslím, ale slibuji, že se můžeme vyfotit později“. Chrání si svůj image postavený na retro vzhledu 50. let ve stylu Marylin Monroe a svém ženství „holčičí holky“ (girly girl). K image Samanthy patří i CBG („cigar box guitar“/kytara z krabice od doutníků), kterou používá v rockových skladbách jako Bulletproof, Miles to Go. Její hlavní předností je ovšem energické pojetí živého koncertního vystoupení. Její show je strhující. Jedno z těch, které zůstávají dlouho v hlavě a které nutí si skladby znovu a znovu přehrávat.
Vyrostla v Kansas City v hudebním prostředí. V 11 letech začala hrát na bicí a později jako samouk na kytaru. Inspiraci nabírala ze širokého hudebního spektra, od bluesmanů jako R.L.Burnside, Freddie King, Stevie Ray Vaughan přes Ray Charlese, Otise Reddinga, po AC/DC, Black Sabath. Často cituje jako velký vzor Toma Pettyho&the Heartbreakers nebo Bonnie Raitt. Je spíš rockerka než bluesmanka: „Ano, rock&roll je ve mne“. Otevírala koncerty Rolling Stones nebo Ed Sheerana na americkém turné. Její poslední alba Death Wish Blues (spolupráce s Jesse Daytonem, Rounder Records, 2024) a Paper Doll (Rounder, 2025) byla nominována na cenu Grammy (Best Conteporary Blues Album). Album Paper Doll bylo vyhlášeno v anketě časopisu Living Blues nejlepším bluesovým albem roku. Album je prvním, na kterém vystupuje její stálá doprovodná skupina vynikajících hudebníků – Ron Johnson (basová kytara), Mickey Finn (hamondky), Jamie Douglas (bicí) a McCrary Sister (doprovodné vokály). „Měli jsme šílený koncertní rok, Paper Doll jsme nahrávali postupně v přestávkách mezi koncerty. Byl to delší proces.…“
Úspěch turné Paper Doll po Spojených státech a Evropě dal podnět k nahrání prvního živého alba. A „Paper Doll Live“ nahraná v Knoxvillu zní lépe než studiová verze. Potvrzuje, že Samatha Fish je vynikající koncertní performerka a výrazná tvář moderního blues rocku. „Live album“ bylo vydáno 12. června během jejího letos již druhého evropského turné, na kterém střídá festivaly a menší hudební sály pro 500-1000 osob. Právě menší klubové sály s nízkým podiem, které umožňují přímý kontakt s publikem, jí nejvíce vyhovují. Nehraje jen kytarou, ale celým tělem, pracuje se silným hlasem, svoji obrovskou energii přenáší na publikum, žádná naučená choreografie, žádná teatrálnost, ale spontánnost, neustálý kontakt s publikem, rocková intenzita a fyzické prožívání hudby. Není statická, vytváří napětí, v sólech jde do podřepu, což je její typická póza.
Pozor: album „Paper Doll Live“ má tři verze. Streamovanou digitální (Spotify/Deezer) se 16 skladbami včetně „I Put a Spell On You“, CD verzi s 15 skladbami a vinyl LP s 9 skladbami, přičemž na obou sedmiminutové „I Put a Spell On You“ ve vynikajícím gradujícím provedení chybí. Ať již jsou důvody jakékoliv, marketingové, licenční nebo technické, je velká škoda, že asi nejlepší skladba koncertu na fyzických nosičích není. Na aktuálním turné sáhla po jiné skladbě z repertoáru Niny Simon – Either I Lose. Album není samoúčelná verze ve stylu hlasitějšího „the best of“, ale ukazuje Samathu Fish v její nejlepší hráčské poloze, tedy na podiu „Otec mne vzal na koncert Sheryl Crow. Moc se mi nechtělo, to si můžu pustit na CD, proč jít na koncert… Když jsem to viděla, co Sheryl dělá, pochopila jsem sílu živého vystoupení.“ „Ve studiu skladby vytvářím, ale na podiu je skutečně hraji.“ Ambicí live alba bylo, aby znělo jako živá hudba, což se zásluhou hlubokých basů skutečně podařilo. Jen se musí poslouchat hodně nahlas.
Po asi 20 minutách po koncertu skutečně přichází mezi fanoušky v sále E-Werk v Erlangenu. Je ochotna se podepsat, udělat selfie nebo prohodit pár slov. Připomínám jí její vystoupení na Blues Alive 2014 v Šumperku s jejím tehdejším mentorem Mikem Zito. „Ano, vzpomínám si. Vy jste přijel z České republiky, tak daleko?“ Namítám, že to zase tak daleko není, ale že by mohla do střední Evropy přijet, když v Německu je letos již podruhé. „To je pravda. Já jsem myslela tak, že to není fér, že jedete tak daleko, jakože bychom my měli přijet my za vámi…“ To zní dobře. Takže snad ji příště někde v našich končinách uvidíme. Mezitím je tu naštěstí album „Paper Doll Live“.
Pozn. CBG – cigar box guitar, kytara krabice na doutníky byla používána chudými hudebníky v Deltě, kteří si jednoduchý jedno až čtyř strunný nástroj sami vyráběli. Hrál na ni např. Carl Perkins, Lightnin´ Hopkins, Albert King, v současnosti ji kromě Samathy Fish používá Billy Gibbons (ZZ Top) kvůli jejímu syrovému zvuku.
Jiří Kuliš
04/07/2026
